čtvrtek 12. prosince 2013

Mrkvový dort aneb Potahování poprvé

V poslední době jsem tak nějak pochybovala, že cokoliv z toho, co dělám, má vůbec nějakej smysl. Byla jsem nešťastná z blogu, protože jsem najednou nevěděla, proč ho mám, když by mi vlastně mělo stačit psát si recepty jen někam na papír, když jsem nikdy neměla žádné výraznější sklony k exhibicionismu a když tu vždycky bude hrozně moc foodblogerů, kterým nebudu sahat ani po palce u nohou. Ale pak mi napsal kamarád, kterého jsem asi milión let neviděla (no dobře...7 a půl, což mi ale pořád připadá jako děsivě dlouhá doba), něco ve smyslu, že se mu líbí, že peču, že mám blog a tak vůbec. A to je přece to, proč to dělám! Protože se to může někomu líbit, můžu někoho potěšit a můžu něco sdílet. Smysl to má, i kdyby šlo jen o toho jednoho jediného člověka.

Takže díky, Dasi!

A teď konečně k tomu dortu :)


To mi tak jednou volala sestra, jestli bych prý neteři neudělala dort  k prvním narozeninám. Vybrala si mrkvový dort, který jsem nikdy nezkoušela, ale to nebyl ten problém. Já se totiž naprosto neprozřetelně zeptala, jestli chce, aby to byl dort potahovaný nebo ne. Chtěla. A já se do té doby potahování dortů čímkoliv fakt bála. Tak nezbylo než se odhodlat, vymyslet motiv a prostě to zkusit. Samozřejmě jsem si představovala, jak bude hladký, čistý, nepotrhaný (!!!) - no prostě nejlepší. Je jasné, že tak nedopadl, protože to by pak svět musel být zázračným místem, kde se ve volné přírodě prohánějí jednorožci. Vlastní blbostí jsem potrhala fondant (nepohlídala jsem si podsypání, příště asi vezmu zavděk silikonovým válem...brr), špatně (tj. skoro vůbec) jsem uhladila ganache a tak vůbec. Ale stejně jsem na sebe pyšná, protože korpus se povedl, krém taky, ale hlavně za to, že jsem se k tomu potahování vůbec odhodlala.

Korpus jsem dělala podle Dity P. a byl vážně moc dobrý. Krém jsem nakonec dělala svůj tvarohový, protože máslo v krémech mě pořád děsí, ke korpusu se fakt hodil, nebyl přeslazený, ale hezky svěží. Příště poputuje i na cupcakes.

Ingredience:
(na 20 cm dort)

Korpus:
111 g hladké mouky (prosáté)
1 - 1,5 lžičky jedlé sody
1 lžička prášku do pečiva
1,5 lžičky mleté skořice
1/4 lžičky drceného hřebíčku
1/4 lžičky strouhaného muškátového oříšku
1/4 lžičky drceného nového koření
špetka soli
130 g cukru krupice
210 ml oleje (rostlinného)
3 velká nebo 4 malá vejce
182 g hrubě sekaných vlašských ořechů
104 g drobně pokrájeného a okapaného ananasu
163 g jemně strouhané mrkve

Krém:
1 vanička tvarohu (250 g)
250 ml smetany ke šlehání
1 balíček ztužovače šlehačky (šlo by i bez něj)
asi 1 lžíce cukru moučka (nebo podle chuti)
semínka z 1 vanilkového lusku

Ganache:
250 g bílé čokolády
100 ml smetany ke šlehání 

Na potahování
marcipán nebo fondant na potažení 
potravinářské barvivo (nejlépe gelové)
cukrový sirup (voda + moučkový cukr) na přilepení ozdob
kukuřičný škrob na podsypání

Postup:

Pečení a zdobení si rozložíme ideálně do 2 dnů - jeden den upečeme korpus a připravíme krém a druhý den sestavíme a ozdobíme.

Do mísy prosejeme všechny sypké ingredience, tj. mouku, sodu, prášek do pečiva, koření (jeho poměr můžeme libovolně měnit, já dám příště víc skořice a míň hřebíčku a muškátového oříšku), sůl a cukr. Cukr samozřejmě nemusíme prosévat, ale mně se to tentokrát vyplatilo, protože mi z nějakého důvodu zvlhnul a tak se mi povedlo oddělit velké hrudky. 
V misce prošleháme vejce s olejem a vlijeme do moučné směsi. Jemně, ale pečlivě promícháme. Přidáme ořechy, ananas a mrkev a znovu promícháme. 
Vlijeme do 20 cm dortové formy vyložené pečícím papírem a pečeme na 180°C asi 60 minut (nebo prostě podle toho, kdy vytáhneme suchou špejli. 
Necháme asi 15 minut chladnout ve formě, pak dort opatrně vyndáme a necháme plně vychladnout na mřížce (aby se zespodu nezapařil). Potom zabalíme do folie a dáme do chladu. Studený korpus se bude mnohem lépe prořezávat i bez struny.

Do vysoké mísy dáme šlehačku, tvaroh, ztužovač, semínka z vanilkového lusku a vyšleháme do tuha. Osladíme podle chuti. Dáme do chladu, klidně i do druhého dne.

Nejlépe druhý den se dáme do sestavování dortu. 
Nejdřív si uděláme ganache - čokoládu rozlámeme na kousky a dáme do mísy (ideálně nerezové nebo keramické), smetanu zahřejeme k bodu varu, těsně než se začne vařit, tak jí přelijeme čokoládu, necháme chvilku rozpustit a pořádně promícháme. Ganache přikryjeme folií tak, aby se dotýkala hladiny a dáme vychladit. Můžeme použít i takto, ale já ji vždycky raději prošlehám, líp se mi s ní pracuje a taky trochu nabude.

Korpus si rozřízneme na dvě části (někomu šikovnému by se asi povedlo i na tři, ale já si netroufla). Spodní díl pomažeme krémem (dělám ho vždycky víc, než je třeba, jednak mám na dortech nejradši krém, ale taky pak ráda užírám zbytky) a opatrně přiklopíme druhou částí, kterou otočíme vzhůru nohama, ať je vršek rovnější. Srovnáme a celý vršek i boky pomažeme ganache, ideálně dohladka, což nejlépe půjde nahřátým nožem nebo stěrkou. To mi ostatně mohlo dojít dřív, než jsem stvořila hrbolatý dort.

A teď nastává ta děsivá chvíle. Potahování. Teoreticky máte nakoukáno, nastudováno, jste přesvědčeni, že podsypání je lepší kukuřičným škrobem než cukrem moučka, myslíte si, že pořádně propracovaná hmota vám nepopraská a protože chcete jasně bílý dort, tak jste se vzdali i přesvědčení, že se nikdy nedotknete potahovací hmoty a budete vždycky používat jen a jen marcipán. Z toho musí vylézt dokonalý dort, no ne? No...ne.

Na potažení 20 cm dortu jsem použila zhruba 300 g potahovací hmoty, ale dost jí zbylo.

Pro začátek si odebereme kousek hmoty, který obarvíme na temně růžovo (jak na barvení se koukněte třeba tady), pečlivě a jednolitě obarvenou hmotu vyválíme na desce podsypané škrobem asi na 2 mm silný plát a vykrájíme z něj námi požadované tvary (buď obyč vykrajovátkem nebo spešl vypichovačem). Oprášíme ze spodní strany škrob a necháme ozdoby čekat, než potáhneme celý dort.
Potahovací hmotu si propracujeme, ať je hezky vláčná (případně ji i obarvíme) a na kukuřičným škrobem podsypané lince vyválíme na asi 3 mm silný plát, který by měl být dost velký, aby pokryl celý dort + kousek navíc (to si nejlépe změříme třeba krejčovským metrem - v nejširším místě si změříme, kolik má náš dort od spodní hrany přes vršek až po další spodní hranu - tzn. použijeme vzoreček 2*v+d - dvakrát výška plus průměr). Při rozvalování si často kontrolujeme, jestli máme pořádně a rovnoměrně podsypáno. To jsem já samozřejmě neudělala, tak jsem si hmotu potrhala...
Vyválený plát přeneseme pomocí válečku na dort, vycentrujeme a pořádně uhladíme shora i ze stran (existují i tzv. žehličky na marcipán, ale to není nic jiného, než kus hladkého plastu, použít můžete i cokoliv jiného hladkého, rovného a bez ostrých hran). Veškerou přebývající hmotu u hrany dortu odřízneme a pořádně zahladíme a začistíme (původně jsem měla v plánu udělat po obvodu mašli, ale už jsem na to neměla nervy a čas). 
Ozdoby přilepíme pomocí cukrového sirupu (tj. voda rozmíchaná s cukrem moučka).

Do předání dortu ho držíme v chladu, ideálně suchu a nejlépe bez světla. Rozhodně ho nedáváme do ledničky, je tam moc vlhko a marcipán a jemu podobní nemají rádi zkondenzovanou vlhkost, která se na nich uchytí. 

No a jak to dopadlo? Sama za sebe nedokážu říct, protože jsem dort ochutnala jenom po částech, ale rodinka ho chválila (babička - DDDD (dietu důsledně dodržující diabetička) - si přidávala a vyprávěla o něm kamarádkám), jednoduchý vzhled se taky líbil...jen kdyby tak nebylo těch prasklin, které jsem se pokusila co nejvíc zamaskovat. Dort na řezu vyfocený nemám, jednak už bylo celkem šero, když na něj došlo, ale především je na oslavě prvních narozenin důležitý hlavně oslavenec a hračky, ne fotka dortu na blog.

Jo a aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se, že pro neteř upeču i její vlastní minidort (12 cm), aby se v něm mohla sama vrtat, když je přece jen v mrkvovém dost koření a ořechy. Skončila jsem u obyčejného piškoťáku, který jsem promazala ganache a usmyslela jsem si, že ho udělám duhový podle blogu Chez Lucie (ukradla jsem jak recept, tak i podstatu provedení), ale samozřejmě jsem neměla dost barviv, tak byl vevnitř jen červeno-oranžovo-žlutý.

No nebyl rozkošný?




9 komentářů:

  1. Káčo! Má to smysl! Tvůj blog je nádherný, tvé nápady, komentáře a tvůj styl je originální, nezapomenutelný a rozhodně inspirativní!
    Dort vypadá báječně :-) Mrkvový jsem ještě nezkoušela, brzy to napravím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. diky :)
      urcite zkus, asi byl vazne dobrej :D

      Vymazat
  2. Jee, Kaco, ty mas blog? To je ale super! Ten kocarek je nadhernej, vsak jsem poctive lajkovala uz na insta! :D
    A vzdycky je misto pro ostatni blogery, ja ty novy a mene cteny blogy ctu stejne nekdy radsi, protoze mi prijdou takovy opravdovejsi, ci jak to rict :) Tak hodne stesti s blogovanim a nastav si pravidelny ctenare, at se muzu pridat! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spis se o nej pokousim :D kocarek je bozskej, byla jsem nadsena, ze jsem ho sehnala (dvakrat nadsenejsi, ze to bylo bez cesty k fialovi a za nefialovsky ceny :D)
      jinak vim, ze misto je, to je jen myma trvalyma mindrakama a pocitama menecennosti :D

      jo a s komentarema neco udelam, nejak jsem je necekala, tak jsem nastaveni nechala, jak bylo :)

      Vymazat
  3. Jo a nechci remcat, ale prosim zrus potvrzovani kodem pri vkladani komentare, to je starsne na nic, ja ty pismenka nemuzu precist :D

    OdpovědětVymazat
  4. Dorty byly nejen krásné, ale i dobré .. smysl to fakt mělo. :-) T.

    OdpovědětVymazat
  5. Dort vypadá úžasně! Já osobně bych si na potahování netroufla to raději udělám dort s ovocem na vrchu je to dost jednodušší - jen nevím jaké ovoce ty se hodilo k mrkváči :D Nemáte nějaký nápad?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. diky! ja to potahovani moc nemusim, takze se s nim smiruju jen pro neter (kdyz sestra zaveli :) ) a nebo pro nejake blizsi kamarady a jejich deti, ale vic me to nebere...mrkvac bych jen potrela kremem a ozdobila nasekanou mrkvi, jako to delaji brnenske holky z Future Sailors http://payload84.cargocollective.com/1/7/232128/3994110/c.JPG :)

      Vymazat